Basic HTML Version
Spitzer:
Dnes víme, že se náš mozek učí velmi zvláštním
způsobem. Mozek není kazetový přehrávač nebo videorekordér,
který ukládá každý jednotlivý detail. Dělá něco mnohem
chytřejšího. Vezměte si třeba dítě, které se učí chodit. O něco
se opře a potom upadne, znovu a znovu, týdny a měsíce. Dítě si
ale přitom nepamatuje všechny případy, kdy spadlo na zem, ale
mozek vysílá impulzy do určitých svalů a učí se stát zpříma. Náš
mozek tím vytváří tak zvané paměťové stopy, které lze znázornit
jako trasy a které postupně fungují stále lépe. Tyto trasy se
však nevytvářejí, když se učíte fakta nazpaměť. Vytváří se tehdy,
když získáváte zkušenosti jako osoba, s tělem, se všemi smysly
a emocemi, které jsou ve hře. A právě toho se ve škole příliš
nedostává.
Jak je tomu tehdy, když se musím naučit poměrně abstraktní
odborné vědomosti? Existují z hlediska výzkumu mozku nějaké
zvláštní techniky, které mi s tím pomohou?
„Jste svým mozkem“
Prof. Manfred Spitzer
je jedním z nejznámějších neurologů v Německu. V četných
knihách a přednáškách podporuje tento vědec novou kulturu vyučování a učení, která
vychází z výsledků výzkumu mozku. V tomto rozhovoru vysvětluje, jak se náš mozek
učí, objasňuje spojitost mezi sportem a zvýšenou duševní výkonností a proč je důležitý
dostatečný spánek.
Rozhovor
trends in automation:
Pane profesore, od konce osmdesátých
let minulého století pracujete na výzkumu mozku. Čím vás tento
orgán tak fascinuje?
Prof. Manfred Spitzer:
Množstvím věcí. Především je mozek
jediným orgánem, jehož byste byl v případě transplantace
dárcem spíše než příjemcem. Nikdo nechce jiný mozek, i kdyby
byl nacpaný vědomostmi. Mozek je vaše identita. Jste svým
mozkem. Pokud by vám někdo měl dát jiný mozek, již byste to
nebyl vy.
Má to velmi důležitý důvod. Mozek se neustále mění, protože
získává zkušenosti. Ať děláme cokoli, pozorujeme, přemýšlíme,
pociťujeme nebo jednáme, elektrické impulzy putují zhruba
100 miliardami nervových buněk, které jsou navzájem spojeny
přibližně milionem miliard synapsí. Tato spojení se neustále
proměňují, pokud jsou napájena informacemi. To znamená, že
se náš mozek mění používáním. Fascinující je pro mě i to, že díky
nejnovější snímací technice můžeme velice přesně zjišťovat,
jaké emoce a sociální postoje jsou ve vzájemném vztahu
s jednotlivými činnostmi mozku. Abych tak řekl, sledujeme
mozek při práci. To nám umožňuje provádět mnoho nových,
vzrušujících objevů.
Tak je tomu i v případě, kdy tvrdíte, že např. způsob, jakým
se vědomosti učí ve školách, je v rozporu se současnými objevy
výzkumu mozku.
Spitzer:
Máte-li jako já děti ve škole, které se celý den zabývají
učebními procesy, a potom vidíte, co se ve skutečnosti ve
škole děje, zbláznil byste se. Ve škole to často probíhá takto:
tady jsou fakta a teď se je naučíte. Ale to není správný postup,
protože fakta bez kontextu mě nezajímají, protože jim v pravém
slova smyslu neporozumím. To znamená, že z pohledu mozku
základní podmínky ve škole nebo jiných vzdělávacích zařízeních
nenapomáhají učení.
Jak by podle vašeho názoru mělo vypadat učení „příjemné
mozku“ i mimo školu?
Životopis v kostce
Prof. Dr. Manfred Spitzer
Manfred Spitzer je profesorem psychiatrie a od roku 1997
lékařským ředitelem univerzitní psychiatrické nemocnice
v Ulmu. V roce 2004 založil Transferové centrum pro
neurologii a učení (ZNL), které vyvíjí výukové koncepce
založené na výsledcích současného výzkumu mozku.
Spitzer byl hostujícím profesorem na Harvardově univerzitě
a v Ústavu pro kognitivní a rozhodovací vědy na univerzitě
v Oregonu. V letech 1990 až 1997 pracoval jako poradce
v univerzitní psychiatrické nemocnici v Heidelbergu.
Známý odborník ve výzkumu mozku je autorem četných
populárně‑vědeckých knih a v německé televizi BR-alpha
uvádí seriál „Geist und Gehirn“ (Duch a mozek), jehož bylo
dosud odvysíláno více než 170 dílů.
www.znl-ulm.de